Sobota :) Zdravím Tě....

Tak mám za sebou další čtyřhodinovou bezesnou noc plnou buzení. Naposledy jsem byl vzbuzený kousek po čvrté a pak až 5:40, což je trošku pozdě na to že mám denně být 5:30 na autobusáku. A zrovna mi na můj tichý mobil volal Laco. Než jsem si uvědomil která bije, už to položil. Bylo jsem totálně unavený, šel jsem do obývaku, ať neprobudím Lenku, která mi právě přála dobré ráno. Začal jsem volat Lacovi, ať mě dneska v práci omluví, ale měl tam jen hlasovku. Za chvíli mi volal. Jediné na co jsem se zmohl bylo ,,teď jsem vstal" na což mi odpověděl ,,tak co teď?" hlava byla vyplá takže jsem měl moc velkou radost, když do mě začal mluvit David. ,,Hallooo Peter, whats up?" zněl vesele. Nechápu to. Marně vzpomínám kdy jsem před šestou v sobotu zněl vesele. Možná někdy na poslední Morávce před tím než jsem šel spát. Zmohl jsem se na minulý čas ,, I overslept, sorry. " A David se mě nečekaně zeptal ,, and what now? " jdu spát napadlo mě jako první. ,, Can you take me from my house, please? " ,, Are you ready? " ,, Yes I´m" ,,Ok I´m commi ng bye!" jsem to ale kretén jsem si řekl a provedl ranní hygienu a hodil jídlo do báglu. Asi zatím nejhorší ráno, co jsem v stával tady do práce. Za deset minut už jsme se řítili do práce a za dvacet pět už jsem byl v pracovním a držel v ruce nůž. Práce byla v kontrastu s ránem. Všechno šlo v pohodě, pomohli mi i to, že jsem dělal sám, tak jsem si zase klidně mohl snít o tom, jak nasměrovat dál život. Do teď jsem byl prakticky celý život v jednosměrce neměl jsem moc šancí se rozhodovat, jako kdybych plynul s časem a nezajímalo mě kterým směrem. Myslel jsem, že jsem na první opravdové křižovatce, když se rozhodoval, jestli odjet za Lenkou nebo zůstat a pokračovat dál, ale jestli to byla křižovatka, tak měla pouze jeden směr. Kdybych neodletěl, tak možná celý život přemýšlím, jak by to dopadlo, kdybych odletěl. Teď mě sice občas napadne jaké by to bylo, kdybych zůstal, ale nelitoval jsem ani jednou. Možná na Silvestra, když jsem běhal po restauraci a myslel na to jaké by to bylo být se svými přáteli, tedy svou rodinou, na Šumbarku. Ale už přemýšlím nad návratem a jak si to zařídit. V jednom mám jasno. Domů se už nevrátím. A tak přemýšlím, jestli je lepší Havířov než Frýdek nebo zkusit Ostravu? Nebo jižní Moravu? Hodím se někam do továrny nebo obchodu něco se určitě najde. A zřejmě mi nic jiného nezbude a pokusím se něco studovat dálkově. Už mám určité rysy toho co bych chtěl dělat, takže tomu pokusím přizpůsobit studia, pokud dostanu ještě jednu možnost. Ale to jsem se trochu odtáhl od tématu. Doma zase nic moc s Lenkou nám to neklape, tak jak by mělo, ale o tom snad příště.... Měj moc hezký den :)
Tak mě napadá čte to vůbec někdo? :))))
Péťa