sobota 17. května 2008

Nižší sorta, kofola, definitivní otázka a Maruška

Za těch pár dní se stalo dost nového . Začalo to středečním ránem. Laco mi donesl do práce na oběd patnáct deka pařížského salátu. Koukal jsem jako puk tak jsem si ho na svačinu schval do báglu. Pak, pořád ještě před prací, za mnou přišli nějací dva noví hodně nesympatiční týpci, že jsou s primetime, a že jim prý mám ukázat, co a jak. No došlo mi, že to jsou češi, tak jsem řekl Lacovi, ať jim vše ukáže. Někoho tak nesympatického jsem tady nepoznal. Už mi fakt chyběly ty kecy jako "pokud bude mít problém, tak pak bude hledat zuby po trávníku" nebo "jestli bude mít něco proti pošli ho za mnou, taky mám něco proti" . Takhle se spolu bavili. Oba jsou tu přes deset let, ale chovají se jako děti Elišky druhé. Nejvíc mě dostal, ten jeden, když mi řekl, že pokud mu vyjde tip na vítěze Eura 2008 tak, že sere na rodinu a jede pryč. Ptám se ho na koho vsadil a on říkal že toho má více, ale pokud vyjde někdo z outsiderů, tak je za vodou. Že si myslí, že nejlepší tým mají češi, ale kdyby to vyhrála ta austrálie, tak by se nezlobil. Myslel jsem, že jsem se přeslechl, ale i po destiminutové výměně názoru, kdy já jsem tvrdil, že země jako austrálie nemá na Euro co dělat nebo že to možná bude rakousko ( anglicky se řekne Austria pozr.) nepomohly. Prostě on má vsazeno na Austrálii a ta pokud Euro vyhraje opusští rodinu. No manželka to bude s ním aspoň do dalšího fotbalového Eura vydržet a zároveň doufat, že se za 4 roky Australie kvalifikuje. Jo nevíte, jak jsou na tom v přijetí do Eura? Země z jižní půlky naší planety by byla přijemným zpestřením. Ve zbytku směny jsem přemýšlel, že bych se s něma vsadil, ale nakonec jsem se na to vykašlal.
Po směně mě David vzal do toho shopíku, odkud mi byl koupen salát. Byl jsem v ráji. Měli tam v rohu KOFOLU poslední dvě láhve, tak jsemje hned hodil do košíku. Dále jsem si koupil kaštany v čokoládě, pistáciové deli, nějaké ty saláty, zlaté oplátky, disko, povidla atd. Byl jsem v ráji. Když jsem to dal na pult že to zaplatím, tak jsem si všiml, že nade mnou jsou tabáky do vodní dýmky značky AlFakher, tedy ty nejvlaitnější. Navíc za pět a půl libry 250 gramů takže pohodová cena. Prodával tam nějaký pákistanec, byl hodně sympatický, ale dfostal mě tím, že chtěl ode mě koupit triko. Měl jsem na sobě kofola triko. Prý mu kofola fakt chutná :) No je to dárek od Lufky, který jsem si tvrdě vydobil, takže jsem se ani neptal, kolik mi za něj nabízí. Trochu jsem se ho vyptával odkud to zboží vozí a pak jsem šel. Hned před obchodem jsem vypil tak půlitr toho výborného moku. Přijel jsem domů a bylo to i doma fajn. Něco jsme pojedli a šli si zaházet talířem do parku. Už mi to začíná jít. Bylo fakt hezky a sedli jsme si na lavičku. A pak jsme ani nevím jak začali řešit, co nám na tom druhém vadí a začli se hádat. Pak jsme šli domů, nějak jsme to přestali řešit. Ten večer dopadl hodně zle, padla blbá otázka v nepravou chvíli a já už věděl že je konec.
Na druhý den v práci normálka, nižší sorta se mi omluvila, že ta austrálie tam nehraje. Já měl blbou náladu, pořád jsem myslel na to, jak to po našem rozchodu bude vypadat a co ji říct a co ne a jak to vezme. Byl jsem rozhodnutý. Po práci jsem si jel koupit dýmku a pár věcí do shopíku, takže mám i lovečák a tatarku. Koupil jsem si i dva tabáky višeň a červený hrozen. Trochu jsme s Davidem pojezdili, stavili jsme se do velkého obchodu, kde jsem nakoupil jídlo varnou konvici atd a pro Davidovu dceru do školy. Pak mě hodil domů. Doma jsem nevěděl jak se chovat, měl jsem dobrou náladu s dýmky a tak, ale věděl jsem, že mě čekají těžké chvilky pokud to dokážu říct. Lenka to podle došlých zpráv nečekala, takže jsem se fakt netěšil. Snědl jsem jídlo, které Lenka udělala připravil jsem si dýmku, kterou jsem pokřtil na Marušku a když jsme asi v sedm byli konečně osamoceni, protože Agnes odešla do svého pokoje ( bydlíme i s tou Afričankou ) , tak jsem ji řekl, že už nedokážu pokračovat. No tady se odmlčím, průběh rozchodu byl těžší než jsem očekával, takže tohle tu popisovat veřejně popisovat nebudu. Spím teď v obýváku na karimatce, mám nafukovací :) Ale dneska si nafukuju madraci. Je to teď těžké, ale myslím, že to oba vládneme. Proti Lence nemám jediného špatného slova, pořád ji mám rád a vážím si ji a za hodně věcí jsem ji vděčný, ale nehodíme se k sobě.
No a to je tak si všechno, co se teď děje. Tenhle víkend jsem si vzal volno.
Jen abych nezapomněl ohledně českého mobilu. Byl nalezen díky Agnes, která nemohla najít svůj a našla ten můj mezi polštáři na gauči. Jo a Macboola jsem od toho dne ještě neviděl....
Tak já se loučím :)

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

zase dude líp....Hroši....